Information

Archives

Statistics

  • Posts 526
  • Pages 4
  • Categories 45
  • Comments 134
  • Words in Posts 665,397
  • Words in Pages 12,901
  • Words in Comments 12,619

Newsletter (in English)





2008-10-28


Scott je vysokoškolským studentem na University of North Carolina v Chapel Hill v Severní Karolíně na východním pobřeží Spojených států. Je také levicovým aktivistou a dlouhodobým sympatizantem Nezávislé organizace mládeže Revolution. A protože začátek listopadu byl ve znamení amerických prezidentský voleb, rozhodli jsme se přeložit rozhovor, který s ním před volbami dělal člen Revolution Wladek Flakin. Ptal se nejen na situaci na Scottově univerzitě, ale i v americké společnosti obecně. V politické rovině úplně nesouhlasíme s některými Scottovými závěry (např. s hlasem pro Cynthiu McKinney, afroamerickou kandidátku americké Strany zelených na prezidentský post), ale jsme přesvědčeni, že postřehy amerického revolučního socialisty mohou být pro evropské posluchače zajímavé.

Demokratický kandidát Barack Obama se těší nebývalé podpoře mladých lidí. Jak to vidíš ty jako student velké americké univerzity?

Obamova kampaň přitahuje k demokratům až dvě třetiny všech studentů, kteří hledají něco jiného, než katastrofální politiku Georgie Bushe. V posledních letech jsem viděl v našem univerzitním komplexu velký nárůst zájmu o politické dění a politickou propagaci. Demokraté utratili tisíce dolarů a pracovali stovky hodin, aby oslovovali nespokojenou mládež, které se něco nelíbilo (často bylo jedno vlastně co) na vládě George Bushe.

„Obamánie“ trochu připomíná kult osobnosti. Obamovi nálepky, trička, letáky a plakáty zaplavily celou školu a vytváří téměř iluzi, že se jedná o spontánní kampaň obyčejných studentů. Ve skutečnosti ji řídí zkušení organizátoři, kteří pilně pracují na jeho kampani. Udělali opravdu obrovský kus práce od registrování nových voličů, přes výrobou mírových symbolů na protesty proti Bushovi až po zastírání skutečného útlaku buržoazní politiky.

Obama je často prezentován jako protiválečný kandidát, přestože on sám sebe takto nikdy neoznačoval. Je sice pro stažení amerických vojsk z Iráku v horizontu dvou let, ale podporuje zase vyslání více vojáků do Afghánistánu. Jak si myslíš, že získal svůj částečný pacifistický image?

Je pravda, že Obama hlasoval proti dalšímu financování vojsk. Ale jen jednou v roce 2007. Obamova kampaň to neustále omílá jako důkaz jeho příslušnictví k protiválečnému hnutí. Co je ještě děsivější, Republikáni používali symbol míru na své národní konference. I když obě dominantní strany přejaly používání mírových symbolů, je to jen snaha jak zamaskovat jejich politiku imperialistického řinčení šavlí, což bylo ostatně pro každého dost evidentní už v prvních kandidátských debatách.

Protiválečné hnutí bylo marginalizováno samotnou Demokratickou stranou už v roce 2006, kdy sice měli pár kritických projevů proti válce, ale nikdy neudělali nic, aby ji ukončili. Demokraté měli vždy na své straně i různé zdola rostoucí iniciativy a hnutí, včetně těch protiválečných, ale tyto skupiny nebyly nikdy pořádně vyslyšeny v politické straně ovládané americkými korporacemi. Obamova mírová image pochází z potřeby vládnoucí třídy rebrandovat (přebarvit) její politické zástupce tváří v tvář zpackaným válkám v zahraničí a rostoucí domácí opozici. Obama a Demokraté udělali pragmaticky dobrý krok, když vsadili na použití falešné logiky menšího zla mezi levicově orientovanou veřejností (Obama je kapánek lepší McCaina, takže volte Obamu).

Bohužel ale mnoho lidí na levici selhalo a nedokázalo rozpoznat a odhalit, jak byli využiti. Vedení protiválečných hnutí v této zemi upnulo všechny své naděje k volbě Demokratů, aby jejich politici velkoryse ukončili války. Bylo to tak při volbách v roce 2004 stejně jako při letošních. Tato strategie byla ale pohromou. Demokraté buď prohrají, protože provádějí politiku takřka nerozlišitelnou od Republikánů, nebo vyhrají a provádějí stejnou politiku válek a okupací takřka nerozlišitelnou od Republikánů. To demobilizuje protiválečné hnutí, ochromuje jeho akce v ulicích a přivedlo k deziluzi mnoho aktivistů.

Americká politika je dominovaná dvěma stejnými politickými stranami už více než 150 let. Je zřejmé, žádná ze těchto dvou stran nenabídne významnou změnu. Myslíš si, že naději na změnu nabízejí kandidáti tzv. „třetí stany“, jako je např. známý obhájce spotřebitelů Ralph Nader?

Nejsem zrovna velký fanoušek Ralpha Nadera. On vždy obhajoval kapitalismus, jen požaduje jeho více „férovou“ verzi. I když jsem revolucionář, volil jsem nakonec pro Cynthiu McKinney, kandidátku Strany Zelených. A to ne proto, že bych si myslel, že je revolucionářka a ideální kandidát, ale vidím jí jako možný protestní hlas. Je to Afroameričanka, která mluví o decentralizaci moci mezi lid, znovuvybudování poničeného New Orleans, ukončení okupací na Blízkém východě a dalších levicových tématech, které velké strany kompletně ignorují.

Přesto si musíme ujasnit, že takovýto protestní hlas nic nezmění. Dává smysl, jen pokud je doprovázen dlouhodobou prací na vybudování takového hnutí, které by organizovalo pracující proti americkému kapitalismu a imperialismu a nebylo jen sítí na sbírání volebních hlasů. Ralph Nader měl poměrně dobré volební výsledky (ve volbách obdržel celkem 680 tisíc hlasů a skončil na třetím místě), ale nikdy se nezaměřil na budování nějakého hnutí, natožpak na dělnickém základě.

Podle mě by demokracie neměla nastávat jen jednou za čtyři roky ve volební místnosti, ale měl by to být proces probíhající na ulicích a v kampaních, které bojují za změnu a za vybudování revoluční síly ve společnosti.

Jak by měla vypadat alternativa? Můžeš nastínit, jaký druh strany je pro USA potřebný?

Samozřejmě. Nabytí politického vědomí mezi předtím apolitickými studenty poskytuje levici jedinečnou šanci. Aktivisté by měli vidět Obamovo volební vítězství jako cestu, jak lidem ukázat měřítko reálné politiky Demokratů v opozici jejich předvolební slibů. Pokud skutečně nezačnou plnit jejich sliby na “změnu” (a to nezačnou), musíme jít ven mezi lidi a ukázat jim, kdo je jejich skutečný nepřítel. Ne jen ti a nebo tihle jednotlivý politici z demokratického nebo republikánského tábora, ale kapitalistický systém jako celek.

V době ekonomické krize je důležité, aby se lokální síly organizovaly do efektivních uskupení, které by bojovaly proti nevyhnutelným škrtům ve standardech milionů lidí žijících v USA. Když začneme zde, můžeme pracovat na vybudování skutečné výzvy dvěma kapitalistickým stranám války, na vybudování socialistické strany, vycházející z pracující třídy a bojující proti všem formám útlaku, včetně toho nejdůležitějšího – kapitalismu. Myslím, že bychom měli podporovat všechny možné iniciativy k vytvoření politické strany založené na dělnickém hnutí, která by mohla definitivně vyřešit problémy pracujících. A to může jenom revoluční strana.

Jak vypadá aktivismus na univerzitě, pokud zrovna nemiluješ Obamu?

Navzdory záplavě lidí, kteří očekávají, že Obama spasí svět, je tam také několik jedinců, kteří se zajímají o alternativy. Jako levicový aktivisté bychom ztratili obrovskou příležitost radikalizovat studenty, kdybychom nepřinášeli i některá stejná témata jako dvě dominantní strany (např. finanční krize, nekonečná válka v Iráku a Afghánistánu), ale pochopitelně ze socialistické perspektivy.

Přicházející ekonomická krize skutečně způsobuje, že na mnoha univerzitách a veřejných nemocnicích snižují rozpočty, což ohrožuje životní standardy mnoha pracujících. Počty studentů podílejících se na bojích za udržení pracovních podmínek jsou poměrně velké. Speciálně na naší univerzitě se její zaměstnanci (nejen pedagogové) těší velkému respektu k jejich práci. V takovýchto bojích pak mohou studenti vidět důležitost budování silných mezikomunitních vazeb, vazeb na dělnickou třídu.

Ani v čase tolika zásadních témat se nesmíme vyhýbat naší nejdůležitější otázce – boji za socialistickou budoucnost. Krize kapitalismu mají potenciál přinést silné a zdola organizované hnutí. Např. proti masovému odebírání domů, které teď ve Státech hrozí, nebo drastickému omezení studentských půjček, zatímco studentům poroste školné. Proti nedávné „pomoci“ v hodnotě 700 miliard dolarů pro super bohaté z Wall Streetu se konalo celkem 200 demonstrací po celých USA.  Příští rok bude pro aktivisty na levici důležité, aby vyzvali Obamu, bojovali proti jeho politice a ukázali, že jediná skutečná alternativa spočívá v nahrazení kapitalismu socialistickým systémem založeným na uspokojování lidských potřeb.

Otázky kladl Wladek Flakin, REVO Berlín; přeložil Roman, REVO Praha



Leave a Reply